Slaný pramen a geologie
Pověst o založení Slaného uvádí pramen pod Slánskou horou. V roce 1787 byla na popud císaře Josefa II. zkoumána voda ze dvou studní u hory, ale chemický rozbor neprokázal dostatečný obsah soli pro těžbu odpařováním. Voda pod Slánskou horou však splňuje definici minerální vody.
Voda pod Slánskou horou splňuje definici minerální vody s obsahem rozpuštěných látek přes 1 gram na 1 litr. I když je velmi tvrdá, její chuť není slaná, a z původně tří pramenů pod horou zbyl pouze jeden, který můžete spatřit dodnes.
Zda byla voda pod Slánskou horou kdysi opravdu slaná, zůstává neprokázáno. Pokud ano, mohla pocházet z hloubek mezi 600 až 1000 metry, kde obsahuje více než 25 gramů rozpuštěných látek na litr. Tato situace mohla být důsledkem tektonických změn, ale s postupem času se vlivem dolování a jiných faktorů voda pod Slánskou horou pravděpodobně změnila a slaná není.
Pokud v raném středověku pod horou opravdu vytékal slaný pramen, jak uvádí pověst, mohl vzbudit velký zájem. Sůl se totiž v Čechách netěžila a musela být dovážena z ciziny.
Město leží v jižní části Slánské pánve na mnoha vrstvách hornin a nerostů. Na křížení starších geologických poruch vznikla v třetihorách Slánská hora (asi před 32 – 28 miliony let). Pohyby v systémech těchto poruch způsobily i sklon ložisek uhlí pod Slaným. Podobně zřejmě docházelo (a dochází) i k rytmickým změnám tlaků plynu, případně jejich nasycení ve spodních vodách, k utěsnění nebo naopak k přechodnému zprůchodnění hluboko sahajících zlomů. To souvisí s možností dočasného objevení se slaných pramenů a s horninami natlakovanými oxidem uhličitým, které dělaly velké starosti horníkům při hloubení slánského dolu. Plyny a solí nasycená voda bránily rozvoji těžby uhlí, které leží pod městem. V hlubinách bychom na určitých místech nalezli i vrstvy solí. Agresivní slaná voda byla z dolu odčerpávána a čištěna v nádržích na povrchu.
Přijďte zažít chuť Slaného na vlastní kůži!
Muzeum ve Slaném je otevřeno úterý — neděle po celý rok.