Těžba soli

Člověk získává sůl z přírody po tisíciletí, a to z mořských, jezerních a podzemních vod, jezerních pánví, zvrstvených ložisek a solných dómů. Rozlišujeme čtyři způsoby těžby.

V polském solném dole Wieliczka se těžilo od 13. století až do r. 1996

1) Odpařování vody v umělých nebo přirozených mělkých pánvích z oceánů, moří, slaných jezer a pramenů v oblastech s horkým suchým klimatem. Jde o tzv. solární sůl.

2) Solanky (mineralizované podzemní vody) jsou mořské vody pohřbené při sedimentaci (usazování). Lze je čerpat i z okolí zatopeného solného dolu. Sůl se z nich získává opět odpařováním.

3) Zvrstvená ložiska soli jsou výsledkem chemické sedimentace v pánvích vzniklých slabými dlouhotrvajícími pohyby zemské kůry nebo v příkopových propadlinách při kontinentálních okrajích. Sůl v ložiscích se těží dolováním.

4) Solné dómy (pně) vznikají zvláště v předhlubních pásemných horstev z vrstevních ložisek tlakem nadloží. Zásoby soli v těchto ložiskách byly v 80. letech odhadovány na 16,4 trilionů tun. Sůl z dómů se těží dolováním.

Dobývání soli

Jezero Kara-Bogaz při pobřeží Kaspického moře
V laguně Kara-Bogaz u Kaspického moře je salinita vody až 35 % (foto: nasa.gov)

Ložiska soli kamenné (halitu) vznikala odpařením mořské vody v zálivech ustupujícího moře, zejména okolo přelomu prvohor a druhohor a ve třetihorách. V současnosti vzniká sůl kamenná odparem v solných jezerech anebo v zálivu Kara-Bogaz při východním pobřeží Kaspického moře.

Sůl kamenná je slabě hygroskopická, to znamená, že vzorky do sebe na povrchu přijímají vzdušnou vlhkost – jsou na dotyk rukou „upatlané“.

Sůl vytěžená v polském dole Kłodawa
Sůl vytěžená v dosud činném polském dole Kłodawa (foto: sol-klodawa.com.pl)

V pevném stavu je sůl získávána převážně hornickým způsobem. Vzácněji se těží kamenná sůl povrchově v lomech. V dolech se obvykle používá komorového porubu. K odkrytí ložiska se vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se pak postupně těží z takzvaných komor. Vytěžená sůl má krystaly různé velikosti – od prachových částic až po velká zrna. Sůl se poté dále upravuje mletím, proséváním a čištěním. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější. Posledním činným solným dolem tohoto druhu v Polsku je Kłodawa.

Sůl lze získávat louhováním, kdy se do podzemního ložiska vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok – solanka – se čerpá na povrch. Solanka obsahuje přibližně 310 gramů soli na jeden litr roztoku. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se mohou používat například jako úložiště uhlovodíků (např. zemního plynu).

Odpařování mořské vody v Sanfranciském zálivu
Odpařováním mořské vody se sůl získává v Sanfranciském zálivu v Kalifornii (foto: dro!d)

Přijďte zažít chuť Slaného na vlastní kůži!
Muzeum ve Slaném je otevřeno úterý — neděle po celý rok.

Navštivte nás

Fotogalerie

Solné doly Wieliczka a Bochnia byly důležitým zdrojem příjmů Polského království. Dovednost horníků i „solných sochařů“ tam můžeme obdivovat dodnes.
Solné doly Wieliczka a Bochnia byly důležitým zdrojem příjmů Polského království. Dovednost horníků i „solných sochařů“ tam můžeme obdivovat dodnes.
Solné doly Wieliczka a Bochnia byly důležitým zdrojem příjmů Polského království. Dovednost horníků i „solných sochařů“ tam můžeme obdivovat dodnes.
Další fotogalerie