Bernard Ignác hrabě z Martinic

Bernard Ignác hrabě z Martinic, český šlechtic a politik, se narodil 20. srpna 1614. Jako nejvyšší purkrabí stál přes třicet let v čele zemské správy Českého království, proslul jako mecenáš katolické církve a vzdělanec, krátce byl například prorektorem Univerzity Karlovy.

Bernard Ignác hrabě z Martinic (1614—1685), 3. vladař domu smečenského a majitel fideikomisu Smečno – Slaný, byl významnou osobností české šlechty v 17. století a jeho život byl úzce spjat s městem Slaný. Pocházel z rodu Martiniců, který měl v českých zemích významný vliv a majetek.

Karel Škréta: Portrét Bernarda Ignáce z Martinic
Karel Škréta: Portrét Bernarda Ignáce z Martinic

Bernard Ignác se narodil v době, kdy české země procházely turbulentními změnami, zejména během Třicetileté války. V této době se rod Martiniců stal terčem nepřátelství ze strany českých stavů, především kvůli své loajalitě k Habsburkům a katolické církvi. Toto období je známé také díky události Defenestrace pražská v roce 1618, kdy byli dva členové rodu, Jaroslav a Vilém, vrženi z okna Pražského hradu.

Bernard Jan Ignác, narozen již po těchto událostech, se snažil posílit postavení a vliv rodu. Jeho činnost ve Slaném byla součástí tohoto úsilí. Založil františkánský klášter ve Slaném (1655), v klášterním kostele nechal postavit Loretánskou kapli a celý kostel prošel významnou barokní přestavbou. Jednou z nejvýznamnějších Bernardových aktivit ve Slaném bylo založení piaristické koleje, později gymnázia. Gymnázium se stalo centrem vzdělávacích a intelektuálních aktivit ve městě a přilákalo studenty i učitele z různých částí země.

Bernard Ignác z Martinic zemřel v Praze 7. ledna 1685 a je pohřben v tzv. Martinické kapli u jižní stěny katedrály sv. Víta. Na území České republiky jsou k vidění jeho tři portréty, dva v muzeu ve Slaném (z nichž byl jeden snad původně na zámku Smečno), druhý na zámku Frýdlant, kam se do rodiny Gallasů provdala jeho dcera Kateřina Barbora.