Město Slaný za husitství
Od poslední čtvrtiny 14. století se v tehdy mladém královském městě Slaném setkáváme s hlubokým poklesem morálky a zesvětštěním života zástupců církve. Například jeden z proboštů si vydržoval konkubínu, s kterou měl dokonce děti. Další hojně navštěvovali krčmy a veřejné domy, toulali se po nocích a prováděli různé nepřístojnosti včetně rvaček a poškozování majetku obyvatel města.
Ve znamení kalicha
Ve 2. desetiletí 15. století ve Slaném přibývali stoupenci učení husitských kazatelů, současně rostl odpor k církvi. Situace se postupně radikalizovala a dospěla ve vyhoštění slánského probošta a dalších kleriků na podzim roku 1419. Duchovní správu přejali kněží podobojí.
Text byl sestaven u příležitosti konání výstavy Od husitů po Jagellonce a letošního výročí 600 let od dobytí města vojsky radikálních husitů. Více informací včetně původního článku Karla Křesadla Město Slaný za husitství je ve sborníku Slánské rozhovory 2010.
V roce 1420 chiliasté očekávali konec světa, zachránit se měli jen lidé žijící v biblických vyvolených městech, jejichž obyvatelé budou spaseni. K těmto městům bylo počítáno i Slaný, jehož populace rostla zejména mezi léty 1419 a 1420, kdy sem přicházeli venkované v očekávání spasení. Mezi další vyvolená města patřila Plzeň, Písek, Žatec, Louny, Klatovy, později i Domažlice a Sušice. Vize Kristova příchodu roku 1420 však zůstaly neuskutečněny.

Především nejradikálnější stoupenci nových myšlenek se sdružovali do ozbrojených oddílů, lid ze Slánska, Lounska a Žatecka se podílel např. na vyplenění kláštera v Postoloprtech. Současně hrozil vpád Zikmundových křižáků.
Obavy byly naplněny 23. května 1420, kdy k městu přitáhlo vojsko Zikmundova hejtmana Viléma Zajíce z Hazmburka. Ten nechal ve městě rozšířit zprávu o pádu Prahy a obelstění měšťané po předchozím váhání otevřeli brány křižákům. Dne 27. května přijel do města i sám Zikmund s pražským arcibiskupem. Přítomnost křižáků doprovázely násilnosti a nucený návrat ke staré víře. Do města se prý brzy vrátily i husity kritizované neřesti, tance, hry a podobně.
Město tak bylo krátce v držení Zikmunda, který na podzim 1420 začal z oblasti ustupovat. Hned v březnu dalšího roku se tudy vracela vojska pražanů (tedy mírnějšího křídla husitů) z dobytého Chomutova. V té době již byl severozápad Čech bez křižáků. Slánští i pod vidinou hrůz, které husité způsobili při řádění na severu Čech, své brány opět otevřeli (stejně jako se stalo v Lounech) a předali správu města svým husitsky smýšlejícím sousedům. Slaný se tak na několik let stalo pevnou součástí pražského městského svazu.
Tragické dobytí města v roce 1425

Tvrdé probuzení přišlo po čtyřech letech, kdy v Čechách po Žižkově smrti probíhala domácí válka mezi jednotlivými husitskými bratrstvy. Výprava sirotků a táboritů neuspěla při obléhání Nového Města Pražského, a proto si jako svůj cíl vybrala město Slaný. Sbory Jana Hvězdy, Jana Roháče z Dubé, Bohuslava ze Švamberka a dalších husitských hejtmanů doplnili bojovníci z Žatce a Loun, tehdy již táborských. Obležení započalo 5. dubna 1425. Po dvanácti dnech tvrdých bojů byla poražena posádka Hynka z Kolštejna a Slaný bylo dobyto a vypáleno. Dobytí doprovázely tvrdé represe, konšelé s rychtářem a dalšími lidmi byli upáleni v masných krámech na náměstí, jak nám dodnes připomínají tři kamenné kříže v dlažbě. Zničen byl i cenný městský archiv.
Radikální táborité tak ovládli velkou část středních Čech, Slaný se stalo členem táborského svazu na téměř deset let. Po konsolidaci poměrů ve městě podléhali bojovníci ze svazu Slaného, Loun a Žatce velení zkušeného hejtmana a diplomata Jakoubka z Vřesovic a zúčastnili se např. velké bitvy u Ústí nad Labem roku 1426. V letech 1428 — 1434 byl slánským hejtmanem Zikmund z Vranova, který se zřejmě i s místními bojovníky zúčastnil spanilé jízdy na jih Moravy a Slovensko. S dalšími slánskými ozbrojenci pak pravděpodobně padl v bitvě u Lipan 30. května 1434.
Od Lipan k „husitskému králi“
Po porážce táboritů a sirotků u Lipan se Slánští postupně přizpůsobili nové politické situaci a rozložení sil. Dne 13. srpna 1436 došlo k usmíření s králem Zikmundem, který za slib věrnosti městu potvrdil veškerá předchozí privilegia.

Na jaře roku 1440 byla uzavřena smlouva mezi starými spojenci Slaným, Louny a Žatcem, která předpokládala dodržování basilejských kompaktát, vzájemnou pomoc a podporu proti útisku jak ze strany sousedních feudálů, tak útisku náboženskému. Společně měla být řešena všechna důležitá politická rozhodnutí. Město Slaný nábožensky zakotvilo v umírněné podobě utrakvismu (podobojí), a to až do třicetileté války o téměř dvě století později.
SOUVISEJÍCÍ VÝSTAVA: Od husitů po Jagellonce
V roce 1445 došlo přímo ve Slaném k důležitému politickému setkání za účasti Jiřího z Poděbrad, kterého Slánští spolu s ostatními zvolili zemským správcem roku 1452. Doba jeho vlády znamenala nový rozkvět královského města Slaný.
Podle statě Město Slaný za husitství PhDr. Karla Křesadla (2010) sestavil Jan Čečrdle
Ilustrační foto: Slánská rota