140 let od založení muzea (1885 — 2025)

140 let slánského muzea

Každá z akcí, pořádaných k tomuto výročí, je střípkem do velké mozaiky, pestrého obrazu kulturního dědictví Slaného a oblasti Slánska, rozmanitých oborů lidské činnosti, které se v muzeu setkávají, rozličných kapitol naší minulosti, životního prostředí, které nás obklopuje, i naší nejaktuálnější a stále se měnící současnosti.

Jak vlastně vypadalo Slaný v době založení muzea?

Město bylo v roce 1885 sídlem politického a soudního okresu. Působil tu také berní úřad, četnictvo a od roku 1883, kdy bylo slavnostně otevřeno i nové městské divadlo, také c.k. evidenční úřad katastru pozemkové daně. Úřední protokoly se už psaly česky. Český živel se dostával stále více do popředí, a to i ve školství. Vyučování studentů nižšího i vyššího gymnázia probíhalo v budově bývalé piaristické koleje na náměstí (dnes muzeum), několik let byly v provozu i měšťanské školy.

Již dvanáctým rokem bylo Slaný spojeno se světem také železnicí. Své první narozeniny oslavila slánská nemocnice. O finance místních se staraly první záložny. Od 60. let 19. století se rozvíjela průmyslová odvětví, prosperoval cukrovar barona Riese-Stahlburga nebo papírna bratří Kohnů na Červeném potoce, díky Akciové plynárně bylo město ozářeno světlem. Velmi důležitým zaměstnavatelem býval strojírenský závod Bolzano, Tedesco & Co., který roku 1874 v dražbě převzal baron Honoré de Liser. V době bez televize a internetu vzkvétal spolkový život. Nejstarší byl c.k. sbor městských ostrostřelců, následoval Zpěvácký spolek Dalibor, Sokol, Občanská beseda, Spolek divadelních ochotníků, Sbor dobrovolných hasičů a další.

Vedle slánských kostelů sloužila náboženským účelům též synagoga, ve městě byly usazeny desítky židovských rodin. V té době už byly zbourány tři městské brány a většina opevnění. Ve Slaném žilo přibližně 10 tisíc obyvatel převážně české národnosti.

Jak došlo k založení muzea?

V 2. polovině 19. století v Čechách a na Moravě vzniklo mnoho nových regionálních muzeí. Podnět k založení Muzea královského města Slaného vzešel z literárního odboru občanské besedy v květnu 1885, návrh podal místní učitel, později významný spisovatel, novinář, dramatik a divadelní ředitel Václav Štech (1859 — 1947).

Muzejní a literární spolek „Palacký“ zahájil svou činnost o šest let později a vedle péče o muzeum se zasloužil i o vznik do dnešních dnů vycházející ročenky Slánský obzor. V rámci muzea byla brzy založena také knihovna a studovna. Sbírkotvorná činnost se začala rozvíjet v souvislosti s připravovanou Národopisnou výstavou českoslovanskou, která s velkou slávou proběhla v Praze roku 1895. Oblast Slánska zde měla svůj pavilon a byla velmi bohatě zastoupena. Předměty z této výstavy se staly základem muzejních sbírek i expozic.

Kde byla první budova slánského muzea?

Muzeum sídlilo nejprve v obecním domě na místě dnešní pošty na Masarykově náměstí, kde mělo k dispozici dvě místnosti. Po roce 1900 byl využíván i suterén bývalé piaristické koleje a po dostavbě Okresního domu také v této budově. Před 1. světovou válkou muzeum začalo využívat prostory ve františkánském klášteru.

Po dokončení novostavby gymnázia se muzeum přestěhovalo do 1. patra bývalého gymnázia (piar. koleje) na náměstí, ovšem vzhledem k tomu, že v té době začala 2. světová válka, bylo pro veřejnost otevřeno až v roce 1948. Muzeum bylo dlouho spolkové, teprve v polovině 50. let bylo zestátněno jako okresní a od roku 1960 městské muzeum.

A co pobočka muzea v Třebízi?

140 let slánského muzea není zdaleka jediným letošním kulatým výročím. Půlstoletí od otevření oslaví také naše pobočka – Národopisné muzeum Slánska v Třebízi, které bylo veřejnosti poprvé představeno po rozsáhlé rekonstrukci dne 18. května 1975.

Jádro třebízského muzea – historické statky Cífkův a Šubrtův byly za minulého režimu málem zbourány, místo nich měly být vystavěny architektonicky podřadné typizované bytovky, které poškodily ráz mnoha jiných českých vesnic. Díky pracovníkům slánského muzea a státní památkové péče, zejména osvíceným ženám Boženě Frankové a Zoře Dvořákové, ale také schopnému staviteli Janu Nedvědovi, vedení obce Třebíz (starosta Pavel Beránek, Josef Jiřikovský a Václav Vít) a mnoha místním řemeslníkům, nadšencům a pomocníkům, byly statky, poničené necitlivým socialistickým hospodařením, opraveny a proměněny v expozice života na vesnici, lidového stavitelství, zemědělství a řemesel, ale také v nezbytné depozitáře a zázemí muzea.

Výročí 50 let od otevření Národopisného muzea v Třebízi si připomeneme nejen při oblíbeném Staročeském jarmarku na konci srpna, ale také na jaře při zcela nové, speciální akci, při které představíme tento půvabný venkovský areál v netradičním pojetí.

Přináší rok 2025 ještě nějaká další výročí?

Nezapomínáme ani na další velká výročí roku 2025. Celým světem bude rezonovat 80 let od konce 2. světové války, Slaným 600 let od dobytí města vojsky radikálních husitů.

V roce 1625 byl založen Nový Amsterdam (dnes známý pod jménem New York), roku 1125 zemřel slavný kronikář Kosmas, v roce 325 římský císař Konstantin Veliký svolal první nikajský koncil, který uznal božství Ježíše Krista, zavrhl konkurenční ariánství a stanovil pevné datum Velikonoc. V každém roce lidských dějin bychom nalezli řadu pozoruhodných událostí i připomínky narození či úmrtí významných osobností. Vzhledem k obrovském množství všemožných výročí pro vás vybíráme jen některá, zejména ta důležitá pro české a regionální dějiny, pro Slaný a slánské muzeum.

Závěrem připomeňme, že jedna z důležitých akcí muzea – vzdělávací cyklus Regio Slanensis, založený za podpory Města Slaný a ve spolupráci se společností Patria a slánským gymnáziem, se letos v březnu dočká svého 10. pokračování.

Jan Čečrdle, ředitel muzea