Blažena Hrabánková: Jak jsme dělali muzeum

Historie i současnost muzea

Muzeum bylo nejprve umístěno v domě č. 143 na náměstí. S narůstajícím rozsahem sbírek, muzeu připadly sbírky ze zrušených muzeí v regionu, byly prostory v domě č. 143 nevyhovující a roku 1897 se tak muzeum přesunulo do přízemí bývalé piaristické koleje. V budově tou dobou sídlilo též Gymnázium Slaný. Poté muzeum našlo azyl ve františkánském klášteře. Co se týče velikosti prostor, byly v klášteře největší. Muzeum mělo k dispozici 7 cel, chodbu a oratoř u kostela, ale naneštěstí působilo spíše dojmem skladiště.

Krom muzejního sboru se na správě muzea podílela přímo i městská rada a literární odbor Občanské besedy. Na řízení muzea to mělo negativní vliv. 1. listopadu 1891 byl z iniciativy Václava Štecha založen Muzejní spolek. Jeho úkolem bylo rozproudění muzejních aktivit: začalo se s výstavami, organizováním přednášek a vydáváním publikací. Od roku 1893 tak vydává muzeum mimo jiné ročenku Slánský obzor.

V roce 1937 byly započaty práce na stavbě budovy pro reálné gymnázium. Tak se v roce 1940 mohlo muzeum vrátit do uvolněné budovy a už zde zůstalo. V současné době vede muzeum ředitel Mgr. Jan Čečrdle. Mimo stálých expozic zaměstnanci muzea připravují výstavy a přednášky. I v současnosti se však muzeum stále potýká s nedostatkem prostor.

Národopisné muzeum v Třebízi

Pobočkou Vlastivědného muzea ve Slaném je Národopisné muzeum Slánska v Třebízi. V období socializmu byla řada vesnických staveb zdevastována. Nejinak tomu bylo i v Třebízi.

Naštěstí v letech 1969—1975, pod vedením tehdejší ředitelky muzea ve Slaném Boženy Frankové, byl zahájen projekt na vybudování Národopisného muzea. Nejprve byl podle návrhu stavitele Jana Nedvěda restaurován Cífkův statek, který byl základem muzea. Jan Nedvěd řídil stavební práce v Třebízi od roku 1970 do roku 1975, kdy zemřel. Jeho bratr, Karel Nedvěd, po něm stavební
dozor v Třebízi převzal a dovedl skanzen do dnešní podoby.

Národopisné muzeum ve Třebízi zachovává vnější vzhled lidových staveb a představuje způsob bydlení i život vesnické rodiny. Hospodářské budovy spolu se zemědělským nářadím starším i novějším dokládají podmínky, potřeby i výsledky rolnické práce. Kromě zemědělství a lidové architektury předvádí muzeum vesnická řemesla a obchod.

Za aktivní účasti obyvatel Třebíze se proměnily i chalupy a chaloupky na návsi včetně rodného domu kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského a kostela. Upravena byla i náves s rybníkem.

Blažena Hrabánková
Článek vyšel v čísle 2/2025 měsíčníku Slánská radnice