Zahájení výstavní sezóny sochařskou výstavou

O vlastním díle nechme hovořit teoretika umění PhDr. Vladimíra Czumala, CSc., který velmi pozorně vystihl přínos autorky: „Co s drobným bronzovým aktem ve světě, v němž pohlazení domácího zvířátka nahrazuje dětem mačkání klávesy tamagoči?… Můžeme si domů na CD-ROM přinést či po síti stáhnout celé světové sochařství, nezmizelo v nás ale pokušení vzít do ruky ušlechtilý objem a materiál drobné bronzové plastiky a otáčet jí ve světle.“

„Plastiky Blanky Voldřichové disponují vším, co toto pokušení naplňuje. Bezpečně se pohybují v hranicích nejvnitřnějšího území plastiky – aktu, bez nebezpečí opakování resumují to nejpodstatnější, co se událo ve vývoji sochařského ženského aktu v průběhu našeho století a co zároveň odkazuje k hlubším vrstvám dějin evropského sochařství.“

„Nejde přitom o historismus či rozmělňování již nalezeného… její dílo neguje pejorativně zabarvený mýtus „ženského projevu“, často tradovaný právě v souvislosti s ženským aktem. Naopak plně využívá přirozené oscilace mezi individuální přítomností, intimitou vzpomínky na „ženy spatřené“ a vývojem sochařství kotvenou alegoričností a symboličností aktu.“