13 kilometrů objevů

Ne všechny lidské činnosti zanechají viditelné stopy a většina z nich nenávratně zmizí. Ty zbylé ale mohou napovědět, jak lidé v minulosti žili. Jak vypadaly jejich domy a vesnice, jak hospodařili a jak pohřbívali své mrtvé?

Od srpna 2018 do dubna 2019 proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum v průběhu výstavby silnice I/16 ze Slaného do Velvar. Během několika měsíců bylo prozkoumáno více než 2500 archeologických situací na téměř 13 kilometrech trasy.

Nejstarším nálezem z výzkumu je kamenný nástroj z mladého paleolitu (40 000—10 000 př. n. l.), který byl však objeven u Ješína v daleko mladším hrobě kultury zvoncovitých pohárů (2 500—2 200 př. n. l.) z konce doby kamenné. Z té samé doby pocházelo i pohřebiště, odkryté mezi Ješínem a Hobšovicemi, dosud největší v Čechách. Na stejném místě pohřbívali později své mrtvé Keltové v době laténské (500 let př. n. l.—0).

Na návrší nad Vítovem a v jeho okolí odhalil výzkum stopy rozsáhlých sídlišť, vybudovaných zdánlivě daleko od vodního zdroje. Terénní práce však odkryly významné prameniště zaniklého potoka, který byl zdrojem vody pro obyvatele zdejších osad, od doby bronzové až po dobu římskou, kdy se zde brzy po přelomu letopočtu usídlili germánští osadníci.

Větší slovanskou vesnici z raného středověku na břehu Červeného potoka u Velvar připomínají pozůstatky domů s kamennými píckami a hlubokými zásobními jámami. V těsné blízkosti Velvar pak byly odhaleny kulturní vrstvy z vrcholného středověku a novověký mlýnský náhon.

Velké množství objevených předmětů a archeologických situací, prozkoumaných a zdokumentovaných často za nelehkých pracovních podmínek, představuje spolu s odebranými vzorky zdroj velmi cenných poznatků o minulosti lidí a krajiny nejen na Slánsku.

Více na vás čeká na naší velké archeologické výstavě, která potrvá do 17. dubna 2022.

Stáhněte si průvodce výstavou 13 kilometrů objevů v PDFSoubor PDF, velikost 1.6 MB

Videopozvánka