Ve středu 25. září 2024 od 17 hodin zveme na další vycházku v historickém jádru města, která vás v širších souvislostech provede po místech spojených se solí, např. v souvislosti s životem ve středověku či pověstí o založení města. Vstupné 50 Kč, sraz u muzea.
Ve středu 25. září od 17 hodin proběhne další vycházka v historickém jádru města s názvem Město Slaný a sůl, která vás zavede k místům spojeným se solí v širších souvislostech.
Průvodcem po Slaném bude ředitel muzea Mgr. Jan Čečrdle. Sůl nám bude nitkou, která nás zavede do doby vzniku města, života ve Slaném ve středověku, obchodu se solí v Čechách a dalších zajímavostí.
Pozvánkou budiž i tentokrát slova zakladatele muzea Václava Štecha z jeho povídky nazvané Slaná voda [1] (1919):
„Také v Slaném častovali kdysi každého příchozího vodou vzácné jakosti – když jej byli šťastně svedli z vrcholu Slánské hory, kde se musil podiviti třem křížům, a kde mu namluvili, že je za jasného dne odtud vidět až do Krkonoš. Zdroji onomu, jenž pod čedičovým kopcem vytéká, říká se od nepaměti ‚slaná voda‘.
Dnes se Slánští touto vodou již nechlubívají. Cizinec bývá voděn bezprostředně ku pramenům plzeňského a jiných dobrých piv – také domorodci dávají přednost zdrojům chmelné chuti – prastarý pramen ‚slané vody‘ již jen sní o bývalé slávě, která je potvrzena latinským nápisem a pověstmi, se kterými si historikové nikdy nevěděli rady. Zdá se, že se od pramene skutečně městu jména dostalo – přírodozpytci a chemikové si již tou záhadou o soli v pramenu namáhali hlavy až až, poněvadž je to snad jediný z důležitějších minerálů, kterým naše země obmyšlena nebyla.
Byla-li voda kdy slaná, zůstane asi nerozřešeno – jediný Hájek má ve své kronice o objevu slaného pramene zprávy tak obšírné, jako by byl četl dvorní protokoly z časů knížete Nezamysla. Je v té pověsti zrnko pravdy – zrnko alespoň takové, jaké prý se kdysi při nějaké zkoušce z vody vyvařilo, když běželo o založení lázní, které tu v malém sadu nějak hořce přemítají o prchlých nadějích?“
