Selská světnice v stálé expozici Vlastivědného muzea
Muzeum podle svého poslání přispívá k uchovávání tradičních hodnot. Ať už ve své sbírkotvorné činnosti, nebo různými způsoby prezentací a kulturně výchovnými akcemi. To je i důvodem, proč obměňujeme materiál z národopisných sbírek v tzv. selské světnici muzea.
Selská světnice je ve Vlastivědném muzeu reinstalovaná v průběhu celé jeho historie, počínajíc Národopisnou výstavou českoslovanskou (1894 Slaný; 1895 Praha). Spolu s měšťanským pokojem je „světnice“ i součástí dnešní stálé expozice Vlastivědného muzea.
Fotogalerie: Selská světnice v stálé expozici Vlastivědného muzea
Naším cílem zůstane přiblížit vám i letos v malých instalacích v selské světnici zajímavé sbírky a celky z národopisného fondu muzea, kterými reagujeme na svátky křesťanského kalendáře, na lidové zvykosloví a pracovní rok a jejich různé podoby. Ale samozřejmě i na další okolnosti, podle spektra potřeb zařízení jakým je muzeum. V jedné vitrínce naleznete v průběhu celého roku i sbírky, které nám přiblíží školu z nedávné minulosti – z doby kolem poloviny 20. století.
Od začátku výstavné sezony jsme pro vás připravili soubor předmětů, které provázely společenský život od konce 19. století a patří k masopustní době a také k plesové sezoně: taneční řády, pak různé typy vějířů a nakonec zajímavé „drobnosti“ ze sbírek.
Touhle dobou nám příchod významného křesťanského svátku Velikonoc připomínají podmalby na skle a klášterní práce s pašijovými výjevy a další předměty z velikonočního zvykosloví.
V průběhu letošního roku pak připravujeme další exponáty. Z textilní kolekce muzea představíme kroje a krojové rekonstrukce z různých regionů Čech a Moravy a ojedinělé ukázky balkánského oděvu.
Z depozitářů vybereme i pracovní nářadí, včelařské předměty a pernikářské formy. V adventním období vám představíme opět další zajímavé betlémy ze starších sbírek muzea.
Selská světnice byla instalovaná i v prostoru, který muzeum užívalo v čase své existence ve františkánském klášteře (1920—1939). Na obrázku z alba v knihovně Vlastivědného muzea vidíme fotografa Fr. Durase, Karla Čížka a ředitele slánského gymnázia Františka Šafránka „u sousedů“, mezi figurinami ve světnici. V roce 1927 František Duras, v tom čase kustod muzea, píše ve Slánském obzoru o přání návštěvníků reinstalovat selskou světnici „tak jako v okresním domě“ (v letech 1903—1920).
